O kresbě zvířecích portrétů s Petrusa Art

Rozhovor s Petrou Kovářovou alias Petrusa Art

Petra Kovářová, známá jako Petrusa Art, je novou členkou týmu lektorek v Mojí dílně. Společně chystáme první kurz zaměřený na kresbu zvířat pastelkami. Petra se této aktivitě věnuje na profesionální úrovni každý den, je to její hlavní zaměstnání. Vytváří portréty na zakázku pro firmy i jednotlivce v ČR i po celém světě a neustále se v této oblasti vzdělává. Pojďme se s ní i s touto výtvarnou technikou seznámit.

 

Můžeš nám říct, jak ses dostala ke kresbě? Co tě k tomu přivedlo? 

Kreslím si tak nějak od malička. Dost často i v hodinách ve škole, když jsem se nudila, jsem měla v sešitech volné papíry, po kterých jsem si čmárala. Na střední škole se mi stávalo, že když jsem půjčila někomu sešit, obrázky se mi ztrácely, protože si je spolužáci nechávali. Na vysoké jsem kreslila rally auta a nápad kreslit zvířata přišel jednoho zimního víkendového dne, kdy jsem vzala papír a začala kreslit dostihového koně. Po dokončení jsem obrázek sdílela na Facebooku a kamarádka hned poznala, o jakého koně jde. To mě potěšilo a motivovalo pokračovat.

 

Co tě přitahuje na kresbě zvířat a proč sis tuto techniku vybrala? 

Zvířata jsem měla vždycky ráda, takže to pro mě byla přirozená volba. Postupně jsem přešla od cartoon stylu k realistické kresbě, ale občas se ráda vrátím k mixu cartoon prvků s realistickými detaily.

 

Jaká jsou specifika kresby zvířat pastelkami v porovnání s jinými výtvarnými technikami? 

Snad tím neodradím začínající kreslíře, ale pastelky jsou jednou z náročných technik. Musíte neustále myslet několik kroků dopředu, protože se nedají gumovat, takže všechno musí být trefené na první pokus. Navíc u světlých míst v srsti nebo fousků musíte dopředu počítat s tím, že si je necháte volné, protože bílou pastelkou už je tam nedokreslíte.

 

Jaké jsou největší výzvy, kterým čelíš při kresbě zvířat? 

Největší výzvou je nekvalitní předloha, zejména pokud kreslím památeční portrét, kdy není možné získat lepší fotografii.

 

Kdy a jak ses začala živit jako portrétistka zvířat? Jak ses dostala k zakázkám? 

Zakázky kreslím asi pět let. Začínala jsem tím, že jsem obrázky rozdávala a sdílela na sociálních sítích. Postupně se začali ozývat kamarádi, známí, rodina, a nakonec i cizí lidé. Teď mám třeba na Vánoce plno už od září.

 

Pro koho nejčastěji kreslíš portréty zvířat? Máš nějakou oblíbenou cílovou skupinu? 

Nejčastěji kreslím kočky, koně a psy. Nejlépe se mi kreslí kočky, ale vzhledem k tomu, že jsem od mala v dostihovém prostředí, mě nejvíce přitahují dostihoví koně.

 

Co je pro tebe nejzajímavější nebo nejvtipnější zakázka, kterou jsi kdy dostala? 

Velkou výzvou pro mě bylo čtyřspřeží haflingů v pohybu. Čeká mě velkoformátový portrét parkurového koně nad skokem, na to se těším. Nejzajímavější zakázkou byl asi sokol – jeho výraz a peří mě fascinovaly. Moc ráda bych si ale nakreslila nějaké neobvyklé zvíře.

 

Jak se zdokonaluješ a jaké zdroje používáš pro své studium a rozvoj? 

Zlepšování je pro mě klíčové, nemohu si dovolit stagnovat. Snažím se alespoň jednou ročně zúčastnit celodenního kurzu kreslení v Praze, ale většinu času se vzdělávám online. Různí umělci nabízejí výukové kurzy, často z zahraničí. Nejvíce jsem se naučila od kreslířky z Anglie, stejně jako od jedné Američanky a Kanaďanky.

 

Máš nějaké vzory v oblasti kresby nebo umění obecně? Kdo tě inspiruje?

Mým největším vzorem je asi Lianne Elliot z Walesu. Její kresby jsou naprosto úžasné, a mým cílem je se dostat na její úroveň – mám ještě hodně práce! Dále bych zmínila Bethany Vere, od které se i učím. Její styl je náročný a složitý, ale výsledek rozhodně stojí za to. A třetí inspirací je Chelsea Noyon. 

 

Jak dlouho obvykle trvá, než dokončíš jeden portrét zvířete? 

Záleží na formátu a kvalitě předlohy. A4 mi zabere kolem 20 hodin, A3 kolem 30 hodin a u větších formátů je to ještě déle.

 

Jaký je tvůj proces při vytváření portrétu? Jak začínáš a jak se postupně dostáváš k finálnímu výsledku?

Začínám skicou a poté pracuji ve vrstvách – nejdříve základní mapa srsti, poté přidávám barvy, blenduji a finálně dokončuji srst.

 

Co bys poradila lidem, kteří chtějí začít kreslit zvířata? Jaké tipy bys jim dala pro začátek? 

Kreslení je dovednost, kterou se může naučit každý, pokud bude opravdu chtít. Je potřeba mít trpělivost a dobrého učitele. Já sama jsem začínala metodou pokus-omyl, protože jsem nevěděla o umělkyních, které by to vysvětlovaly. Jakmile mě však někdo nasměroval a ukázal mi správné postupy, vše šlo mnohem lépe. 

 

Máš nějaké konkrétní techniky, které považuješ za klíčové při kresbě zvířat pastelkami? 

Každý má svůj styl a rukopis, ale za mě je důležité mít dokonalou první vrstvu a pořádně blendovat. Často vídám, že si někdo podkreslí kresbu bílou pastelkou a až pak přidává detaily, což podle mě není ideální technika. 

 

Petra začne v Mojí dílně kurzy pro úplné začátečníky, tzv. ochutnávkami. Tam budou studenti kreslit podle jejích pracovních listů a vyzkouší si třeba oko nebo kousek srsti. Absolventi pak mohou pokračovat kurzem pro pokročilé, na který si už přinesou vlastní předlohu a mohou kreslit třeba své zvíře. A pokud se mezi studenty najdou milovníci této techniky, budeme v kurzech i pokračovat a výuku prohlubovat.