Rozhovor s Aničkou: Keramika není o dokonalosti, ale o radosti z procesu

Do Mojí dílny přichází nová lektorka Anička Čaníková, která povede semestrální kroužek keramiky pro děti s rodiči a od října také otevřený keramický ateliér pro dospělé. Povídali jsme si s ní o její cestě ke keramice, o tom, co ji na práci s hlínou baví nejvíc, i o tom, jak keramika prospívá dětem.

Aničko, můžeš nám o sobě něco říct? Jak ses dostala ke keramice?
Pracuju jako grafička a ilustrátorka. Keramiku jsem objevila na vysoké škole a hned mě nadchla. Už tehdy jsem si řekla, že bych se jí jednou chtěla věnovat víc než jen jako koníčku.

Co tě na práci s hlínou baví nejvíc?
Baví mě, že je to fyzická práce rukama a že má keramika praktický smysl. A velkou radost mi dělá hledat způsoby, jak ji propojit s ilustrací – aby se potkalo obojí, co mám ráda.

V létě jsi vedla workshopy pro děti s rodiči. Jaké to pro tebe bylo?
Bylo to moc inspirativní! Bavilo mě sledovat, s jakou fantazií děti pracují a jak se do tvorby zapojují i rodiče. Často vznikaly úplně nečekané nápady.

Od září povedeš semestrální kroužek keramiky pro děti s rodiči. Na co se v něm mohou účastníci těšit?
Na spoustu kreativních projektů! Tentokrát budeme mít možnost jít trochu víc do hloubky – budeme zkoušet různé techniky, které si na konci semestru účastníci propojí do vlastního projektu. Sama se moc těším na to, co všechno spolu objevíme a vytvoříme.

Od října rozšiřuješ svou činnost i o otevřený keramický ateliér pro dospělé. Pro koho je určený a co si tam lidé mohou vyzkoušet?

Otevřený ateliér Mojí dílny je určený všem pokročilejším absolventům našich kurzů, kteří jej chtějí využít k práci na vlastních projektech. Na rozdíl od ostatních kurzů nepůjde o výuku, ale o prostor pro samostatnou tvorbu.

Působíš také jako lektorka na dětských táborech. Co tě na práci s dětmi nejvíc těší?
Práce s dětmi mi dává velký smysl. Mají skvělé nápady a často úplně nečekané způsoby, jak se dívat na věci.

Jak podle tebe keramika prospívá dětem a jejich tvořivosti?
Keramika je skvělá v tom, že umožňuje dětem experimentovat a nebát se chyb. Hlína se dá pořád dokola tvarovat, a to jim dává odvahu zkoušet nové věci. Zároveň je to činnost, která propojuje hlavu a ruce – děti vymýšlejí nápady a hned je přetvářejí do hmoty.

Co bys vzkázala rodičům nebo dospělým, kteří váhají, zda se do kurzu či ateliéru přihlásit?
Určitě to zkuste! Keramika není o dokonalosti, ale o radosti z procesu. Je to chvíle, kdy zpomalíte, vypnete hlavu a necháte ruce pracovat. A navíc si domů odnesete nejen výrobky, ale i spoustu hezkých vzpomínek.

A na závěr – máš nějaký osobní keramický sen, co by sis jednou chtěla vytvořit?
S přítelem si už dlouho přejeme postavit vlastní keramickou pec. Tak třeba tenhle rok to vyjde.

Aniččin semestrální kroužek pro děti s rodiči najdete tady.